Světová výstava byla vždy mým snem,  snem, který se stal skutečností. Moc jsem si přála předvést svůj skromný odchov na nejprestižnější výstavě, změřit své síly se světovou špičkou a doufat, že neuděláme ostudu.

  Nebudu říkat, jak moc byla tato výstava náročná, finančně, fyzicky, psychicky, najeto 3.000km, naspáno pár hodin, ale stálo to za to. Ve stručnosti bych se ráda podělila o naše dojmy a úspěchy. 

  Dortmundská hala praskala ve švech, 1.červen zakončoval čtyřdenní maratón vystavování a posuzování.
  V kruhu italáčků se sešlo kolem 80 chrtíků, opravdu bylo na co se dívat, sešly se zde největší chovatelské stanice a vše mohlo začít.
  Pan rozhodčí ( Ital )  vstoupil do kruhu a začalo posuzování, dle mého názoru korektní, každý pes byl kromě úvodních koleček předveden na stole, změřen a velmi důkladně prohmatán a prohlížen ze všech stran, kontrola chrupu byla samozřejmostí.Po statickém posouzení celé třídy vybral pan rozhodčí čtyři nej a nakonec určil pořadí. 

  Připravovali jsme se s Františkem do třídy šampionů, bylo zde 12 krásných chrtíků, musím říci, že se mi třásla kolena, František byl ze začátku dosti nervózní, asi ze mě, ale zklidnil se a začal se mnou mluvit. Posouzení na stole a v postoji proběhlo bez problémů, ale bylo poněkud zdlouhavé, právě tím, jak bylo pečlivé,  nastala chvíle výběru top 4 – přála jsem si odejít hlavně s dobrým posudkem a pokud možno  obhájit v šampionech výbornou.

Výběr byl velice rychlý a my jdeme jako první do finále o pořadí! Nemohla jsem tomu uvěřit, ukápla mi slza dojetí, rychle následovali další tři italáčci a pan rozhodčí začal  znovu zkoumal  všechny chrtíky, opravdu dlouho vybíral,  konečně padlo rozhodnutí, podání ruky a máme krásné V4 – logicky jsem dopředu věděla, že o pořadí již nepřijdem, ale do poslední chvíle jsem tomu nevěřila, František Dobrota z Ivaru získal na světové výstavě ve třídě šampionů vynikající bodované V4 a skvělý posudek ! Slzy mi tekly  i při závěrečném focení, František se dokázal poprat se světovou špičkou a šlapal jim nejenom na paty, rozhodčí ohodnotil první čtyři  jako špičkové,naprosto srovnatelné psy. Manžel mi šel vstříc, protože jsem přes slzy neviděla na krok.

  Ani jsem si nemohla poplakat, čas byl neúprosný a musela jsem připravovat naší Italku do třídy mladých.
  Všechno proběhlo stejně, už jsem byla klidnější, při posouzení na stole jsem už tušila, že na tom nebudem špatně, pan rozhodčí jen spokojeně pokyvoval a pohladil fenku se slovy  „ excellent girl „….. 

přidáno:16.6.2003