|
Poděkování za krásné chvíle s afgánem |
|
Je to už několik let, co jsem seděla na nádraží v Praze a čekala
na příjezd pana Vojteka ze Slovenska. Měla jsem totiž u něho již
asi tři čtvrtě roku zamluvenou fenku afgánského chrta od světové
vítězky Wstend Girl Gandamak. Nakonec jsem se dočkala. Pan Vojtek mi
přivezl černou kuličku s bílou skvrnkou na hrudi do Prahy a já s ní
cestovala vlakem do Děčína. Doma již měla připravený pelíšek,
krmení, hračky, zkrátka vše, co jsme si mysleli, že by mohla chtít.
A ona samozřejmě chtěla. Chtěla úplně všechno, co viděla, cítila
nebo slyšela. Vše kousala, všude čůrala, lítala po celém bytě
jako splašený kůň, na ulici se vrhala na všechny lidi i psy s takovým
elánem, že jsme se celé procházky jen omlouvaly, a minimálně
jednou za den proběhla nějakým "humusem", takže smrděla
jako prasátko. Zkrátka hrůza! Nezbylo nám, než zatnout zuby a dělat,
že se nic neděje, protože jinak bychom ji hned naložili zpátky do
auta a odvezli s tím, že si to určitě spletl a neprodal nám afgánského
chrta. Nakonec jsme to vydrželi dostatečně dlouho (asi půl roku) a
naše fenečka si konečně zasloužila jméno, které jsme jí dali -
Beruška. Asi od 7 měsíců se konečně začala chovat jako psí
aristikrat a my s ní stále zažíváme plno radosti. Nejen na výstavách,
ale i v běžném životě. Je to zkrátka pes k pomilování. Moc děkujeme
rodině Vojteků, že nám umožnili tyto radosti, i samotné Westwnd,
že vychovala tak úžasnou psí slečnu jménem Eva Rejnartová |