Země Původu: Rusko

Datum Publikace platného originálního standartu: 25.11.1999

Použití: lovecký chrt, pes pro dostihy a coursing

Klasifikace FCI: Skupina 10  chrti
                           Sekce      1   dlouhosrstí chrti nebo chrti s praporci

Celkový zjev: Veliký, aristokraticky vypadající pes se suchou, ale součastně robustní stavbou těla: stavba těla lehce prodloužená, u fen o něco více než u psů. Kostra silná, ale ne mohutná. Kosti jsou dosti ploché, suché ale dobře vyvinuté svalstvo, avšak, hlavně na stehnech, nevystupuje. Převažující význam mí celková harmonie tělesných tvarů a pohybů. 

Důležité proporce:

  U psů odpovídá výška v kohoutku výšce nejvyššího bodu beder, ale může být něco větší.
  U fen jsou obě výšky stejné.
  Kohoutková výška musí být o něco menší než délka těla.
Hloubka hrudníku odpovídá přibližně polovině kohoutkové výšky.
    Délka čenichu od stopu po nosní houbu odpovídá délce mozkovny od týlního hrbolu až ke stopu, nebo je lehce delší.

 Hlava:
suchá, dlouhá úzká, aristokratická. Při pohledu ze strany tvoří ohraničující linie hlavy a čenichu dlouhou, lehce klenutou linii. Linie temene probíhá rovně nebo lehce šikmo k dobře vyznačenému týlnímu hrbolu. Hlava je elegantní a tak suchá, že velké cévy prosvítají kůží.

Mozkovna:
Lebka úzká, při pohledu shora podélně oválná, při pohledu ze strany skoro plochá.
    Stop velmi málo vyznačen.

Obličejová partie:
    Nosní houba: velká, pohyblivá, v poměru k dolní čelisti zřetelně vystupující.
    Hřbetní část čenichu: dlouhá, v délce vyplněná, blízko nosní houby klenutá.
    Tlama: od stopu po nosní houbu odpovídá délce mozkovny od týlního hrbolu až ke stopu
    Pysky: tenké, suché,těsně přiléhající k čelisti. Orámování očí, pysky a nosní houba jsou nezávisle na barvě srsti černé.
čelisti / zuby: zuby silné a bílé. Nůžkový nebo klešťový skus.
    Oči: velké, výrazné. Barva tmavě oříšková nebo tmavě hnědá. Nejsou ani hluboko uložené ani lehce vystupující; nesmí být štěrbinové.
    Uši: malé, měkké, pohyblivé; nasazené nad oční linií a směřující dozadu, skoro směrem k šíji. Špičky boltců leží blízko u sebe, nebo ukazují podél krku dolů a dobře na ně přiléhají. Při vzbuzené pozornosti psa jsou uši neseny výše a stranou, nebo dopředu. Někdy je jedno ucho, nebo obě uši vztyčeny jako u koně.

Krk: dlouhý, suchý; ze strany zploštělý, svalnatý, lehce klenutý, nesen hodně nízko.

Trup:
    Kohoutek: není zdůrazněn
    Hřbet: široký, svalnatý, pružný. Spolu s bedry tvoří oblouk, který je více vyznačen u psů. Jeho nejvyšší bod leží u prvního nebo druhého bederního obratle.
    Bedra: dlouhá, vystupující, svalnatá, přiměřeně široká.
    Záď: dlouhá, široká, lehce šikmá; šířka horních vrcholů obou kostí pánevních nesmí být užší než 8 cm
    Hrudník: v příčném řezu oválný; ne úzký, ale také ne širší než záď; hluboký, hodně dlouhý,prostorný; dosahuje téměř do úrovně loktů. Krajina lopatek je plošší, potom se hrudní koš pozvolna rozšiřuje k volným žebrům, která jsou krátká. Při pohledu ze strany se s tím mění sklon; žebra jsou dlouhá a lehce vystupují. V poměru k ramennímu kloubu předhrudí poněkud vystupuje.
    Břicho: dobře vztažené; dolní linie hrudníku směrem k břichu prudce stoupá.

Ocas:
srpovitý nebo šavlovitý; nízko nasazený; tenký, dlouhý; při protažení mezi pánevními končetinami musí dosahovat až k hrbolům kyčelních kostí. Je bohatě osrstěn. V klidu visí ocas dolů; při pohybu je nesen poněkud výše, ne však nad úroveň hřbetu.

Končetiny
    Hrudní končetiny: hrudní končetiny suché, svalnaté; při pohledu jsou rovné a zcela rovnoběžné. Výška od loktů k zemi odpovídá polovině kohoutkové výšky, nebo ji poněkud přesahuje.
    Plece: lopatky jsou dlouhé a šikmo uložené.
    Nadloktí: mírně šikmé, jeho délka téměř nepřekročí délku lopatek. Ramenní kloub je zřetelně zdůrazněn.
    Loketní kloub: jsou uloženy souběžně se středovou rovinou těla.
    Předloktí: suché, dlouhé; v příčném řezu oválné; při pohledu zepředu štíhlé, při pohledu ze strany široké.
  Nadprstí: vzhledem k zemi lehce šikmé.

    Pánevní končetiny: při pohledu zezadu jsou pánevní končetiny rovné, rovnoběžné a jejich postoj je poněkud širší než u hrudních končetin; při volném postoji musí pomyslná vertikála, spuštěná z hrbolu sedacích kostí, probíhat středem hlezna a nadprstí pánevních končetin.
    Stehno: dobře osvalené, dlouhé a šikmo postavené.
    Holeň a lýtko: dlouhé, svalnaté, šikmo postavené. Kolení kloub a hlezno musí být dobře vyvinuty, široké a suché.Zauhlení musí být zřetelně znatelné.
    Zadní nadprstí: ne dlouhé; téměř kolmo postavené. Zaúhlení jsou dobře zdůrazněna.
    Tlapky: suché, štíhlé, podélně oválné, tzv. zaječí tlapka, klenuté; prsty k sobě dobře přiléhají; dlouhé, silné drápy dosahují k zemi.

Chody / pohyb:
s výjimkou okamžiků při lovu je typickým pohybem pro barzoje prodloužený klus, plynulý, velice, jako když se barzoj vznáší. Při lovu jde o mimořádně rychlý cval s dlouhými skoky.

Kůže:
vláčná, pružná.

Osrstění:
hedvábné, měkké a hebké. Zvlněné, nebo tvořící krátké kadeře. Na hlavě, boltcích a končetinách je srst jako satén (hedvábná, ale těžší(, krátká, dobře přiléhající k tělu. N a trupu je srst hodně dlouhá a zvlněná. Nad lopatkami a v krajině beder tvoří jemné kadeře. Na žebrech a stehnech je srst kratší. Srst, která tvoří praporce v podobě kalhot a vlajky na ocase, je delší.

Barva:
kombinace všech barev kromě modré, hnědé (čokoládové) a jakýchkoliv odstínů těchto barev. Všechny barvy se mohou vyskytovat jednobarevně nebo v kombinaci s bílou. Praporce na končetinách, „kalhoty“ a vlajka na ocase mají srst zřetelně světlejší, než je základní barva srsti. Černá maska je typická u černě stínovaných barev.

Velikost a hmotnost:
Výška v kohoutku: žádoucí pro psy:                 75 – 85 cm
                                           pro feny:                  68 – 78 cm
U psů je kohoutková výška stejná jako vzdálená nejvyššího bodu beder od země, nebo je poněkud větší. U fen jsou obě výšky stejné. Jedinci přesahující maximální výšku jsou přijatelní za předpokladu, že zůstává zachován typický vzhled plemene.

Vady