|
Celkem tedy bylo vystaveno 234 chrtů, což je 87% přihlášených. Škoda
velkých absencí u vipetů! Nejvíce se představilo afgánských chrtů
a dále irských vlkodavů a vipetů. Velmi příjemný byl i počet
vystavených greyhoundů, na současné poměry je dvacet psů skutečně
obdivuhodné množství (snad se začíná blýskat na lepší časy), a
italských chrtíků - po velmi nízkých počtech na mezinárodních výstavách
v letošním roce je to příjemné znamení.
Posuzovalo se ve čtyřech kruzích. Pan Vladimír Panuška hodnotil
barzoje, greyhoundy a azavaky, pan dr. Miroslav Guniš ze Slovenska
posuzoval saluki, sloughi a vipety, paní ing. Hana Petrusová měla na
starosti deerhoundy a irské vlkodavy a na paní Ingjeboerg Stenhaugen z Norska
čekalo celkem 77 přihlášených afgánských chrtů a italských chrtíků
(odposuzovaných 66).
Posuzování našeho hosta z Norska, zkušené rozhodčí a
chovatelky chrtů s více než 40letou historií, bylo pro mnohé
vystavovatele šokující. Paní Stenhaugen byla velmi přísná, výbornými
šetřila a mnohdy nezadávala tituly, velmi dobrá a dobrá pro ni byly
naprosto běžné známky, u italských chrtíků zadala dokonce dvě
dostatečné - tedy na naše poměry věc skutečně nevídaná. Paní
Stenhaugen měla zásadní připomínky ke kvalitě zvířat, ale ty
nejvýraznější však k jejich přípravě na výstavu, předvedení
a výstavní kondici (více najdete v rozhovoru s paní
posuzovatelkou). Její posuzování bylo naprosto korektní a mělo by být
velkým poučením a motivací ke zlepšení nejen pro chovatele, ale i
pro naše rozhodčí, kteří mnohdy tolerují špatný pohyb a předvedení
zvířete. Je smutné, že někteří vystavovatelé afgánských chrtů
neunesli tento kritický pohled, po posouzení jedné třídy vtrhli do
kruhu a začali hulákat a pokřikovat. Tak jsme si udělali pěknou
ostudu, nejen jako klub, ale především jako celá česká kynologie,
a ti, co ji způsobili, by se měli za tenhle výkon stydět! Potvrdili,
že máme v Čechách k evropskému standardu daleko všeobecnou
kvalitou (z níž vyčnívají jen výjimky), ale především chováním
a vystupováním! Celý trapas dopadl tak, že křiklouny musela umravňovat
i paní Petrusová z vedlejšího kruhu a oficiálně za sbor
rozhodčích se omlouvala paní V. Tichá. Tento incident bude mít určitě
ještě dohru jinde..
Posuzování paní Stenhaugen trvalo poměrně dlouho, mezitím začaly
soutěže dorostu, párů a chovatelských skupin i přehlídky skupin
ostatních plemen vystavovaných na Pražském poháru. Závěrečná přehlídka
vítězů speciální výstavy s předáním pohárů probíhala
asi v půl páté. Mnozí vystavovatelé ujeli dříve a zlobili
se, že nedostali patřičnou cenu. Pokud mají být výstavy společenskou
událostí, tak jak to vidíme v jiných zemích Evropy (a nemusíme
jezdit moc daleko - skvělou úroveň mají výstavy rakouské, polské
a konec konců i slovenské), měli by si vystavovatelé skutečně
rezervovat čas celý den na tuto akci a ne ujíždět pryč, jakmile
dostanou v kruhu posudek.
Závěrečnou soutěž o vítěze skupiny 10
posuzovala také paní Stenhaugen. Požádala každého jednotlivě o předvedení
v pohybu, pak uvedla chrty do pohybu v kruhu a vybrala čtveřici
nejlepších. Na čtvrtém místě skončil irský vlkodav, třetí místo
získal italský chrtík, paní posuzovatelka se pak rozhodovala mezi krásným
azavakem a skvěle běhajícím afgánem, nakonec první místo připadlo
afgánskému chrtovi. Poháry do této soutěže věnoval kromě Klubu
chovatelů chrtů také Kynologický klub Kampa, takže první tři ocenění
si odnášeli opravdu krásné trofeje. |